Mapa stránek

Redukce, detoxikace, imunita a optimální funkce střev

Především je třeba si uvědomit, že redukce tělesné hmotnosti za použití bílkovinné diety vede současně k blahodárné detoxikaci organismu. Tělo se nejen zbavuje přebytečného tuku, ale též se čistí „zevnitř“, tj. v rámci energetické tísně navozené nízkokalorickou proteinovou dietou spotřebovává a spaluje všechno, co nepotřebuje. Je to jako když čistíte zanesený komín plamenometem.

Bylo by rozhodně škoda nevyužít tohoto stavu k tomu, abychom celý proces detoxikace smysluplně dokončili.

Klientům v našich centrech doporučujeme, aby završili úspěšnou redukci a postarali se o znovuosídlení svého střeva kvalitními probiotiky. Zdravá střevní flóra je totiž základem nejen dobrého trávení, ale také optimální výkonnosti imunitního systému…

Na tomto místě je ale třeba zmínit jednu důležitou věc. I dobře míněné podávání byť i velmi kvalitních probiotik může vést k přibírání tělesné hmotnosti, pokud nejsou splněny dvě základní podmínky:

a) Probiotika (= oživitelné mikroorganismy) musí obsahovat několik kmenů bakterií a ne pouze jeden či dva (za samozřejmost se považuje jejich skutečná „oživitelnost“, zde je třeba spoléhat na serióznost výrobce…)

b) Probiotika musí být podávána zásadně spolu s prebiotiky (= látkami podporujícími množení oživlých mikroorganismů).

Chuť na sladké po skončení diety

Příčina: Zpravidla velmi komplexní, zahrnující dlouhodobý nedostatek vitamínů ze skupiny B, psychické vlivy i euforizující účinek pražených kakaových bobů, které lze tak bez diskuze řadit mezi návykové látky srovnatelné s praženými kávovými boby (kofein)

Řešení: (od nejpřísnějšího k nejmírnějšímu): Odnaučit se sladké chuti jednou pro vždy (na každý pád se zásadně vyhnout všem formám rychlých cukrů), nesladit vůbec nebo komplexními polysacharidy (třtinový cukr, med, a pod), respektive bylinnými sladidly (stevia rebaudiana), sladit náhradními („umělými“) sladidly, v případě nezbytnosti řešit akutní choutku tyčinkou Dietalegre^® spíše než Studentskou pečetí, v případě zkratu a porušení režimu nasadit vlastní hříšný organismus zpět na 2. etapu a současně na dvouměsíční kúru s přípravkem obsahujícím extrakt z velmi účinné byliny (momordica charantia) omezující vstřebávání cukrů a snižující jeho krevní hladinu

Jak znovu nepřibrat aneb Zásady zdravého stravování

Jíst a žít zdravě rozhodně neznamená neurotizovat se počítáním kalorií a lepit si na lednice schémata velikosti stanové plachty vyobrazující jídla, která jíst můžeme a která zase ne.

Jíst a žít zdravě znamená, uvědomit si několik důležitých a zcela obecných zákonitostí, pravidel a zásad a ty celoživotně dodržovat:

Metabolický typ

V našich zeměpisných šířkách, bohužel, většina populace odpovídá tzv. střádavým typům metabolismu, které charakterizuje velmi důmyslně vypracovaný systém ukládání přebytečné energie do tuku, podle pravidla: vše, co získám navíc, uložím na horší časy.

Pozitivem je, že střádavé typy přežijí oproti středozemním i delší období hladomoru, nevýhodou však zůstává, že se musí doživotně hlídat, aby nepřibrali. Redukcí tělesné hmotnosti na ideální váhu tak u nich sebekontrola nekončí, nýbrž začíná.

Typy obezity

Především je třeba neustále opakovat, že obezita nemá nic společného s kilogramovou hmotností (podle této logiky by všichni kulturisté byli obézní, neboť svalová tkáň je těžší než tuková). Obezita je definovaná jako „zmnožení tukové tkáně v organismu“. Synonymem slova obezita je otylost.

Jednou vytvořená tuková buňka už v organismu existuje trvale a v období redukce se pouze „vyfoukne“, aby se, podobně jako houba, zase nafoukla v období nadbytku. Jak na tom jsme s tukovou tkání lze zjistit různými způsoby, například měřením obvodu pasu (pátrání po tzv. abdominálním typu obezity, které je nejrizikovější z hlediska vzniku cévních a srdečních komplikací), proměřením na impedanční váze (stanoví nám množství tuku a svalové hmoty v organismu) a dalšími metodami.

Otylost může mít vícero příčin, které je třeba zohlednit a individuálně s nimi pracovat zejména po dosažení redukce. Uveďme si alespoň tři typy s nejvyšším výskytem :

• Otylost z nedisciplinovanosti
  Jednoznačně nejčastější typ. Klient je obézní jen a pouze proto, že je nedisciplinovaný, tj. dlouhodobě výrazně porušuje zásady správné životosprávy (málo pohybu, maximum jídla na noc, nevhodná skladba potravy, přemíra alkoholu, atd). Úspěšná redukce a správné pochopení pozadí problémů s hmotností vede u těchto jedinců mnohdy k trvalému vyřešení problému. Klasifikovat tento typ obezity jako „nemoc“ je krajně diskutabilní.
• Psychicky podmíněné typy otylosti
  Někdo vytváří mezi sebe a zevní svět ochranou tukovou vrstvu. Jiný je zase závislý na sladkostech a prožívá u toho libidózní radost, i když za to platí přibývajícími kilogramy. Jakýmsi mezistupněm je pak sklon zajídat deprese a stresy (lékařská diagnóza se jmenuje „přejídání spojené s jinými psychickými poruchami“), zatímco nejhorší podobou psychiatrické onemocnění označované jako „porucha příjmu potravy“ (například mentální bulimie). Zhubnutí je u těchto pacientů možné, i když zpravidla svízelné, a nutnost psychoterapeutické podpory k udržení redukované hmotnosti mnohdy nevyhnutelná, stejně jako trvalý odborný dohled. K udržení redukované hmotnosti u tohoto typu jedinců často pomáhá stanovení metabolického profilu a nasazení individuální nutriční terapie.
• Endokrinologicky a medikamentózně podmíněné formy obezity
  Tvoří jen  malé procento, u kterého je třeba svěřit redukci do rukou lékaře. Nejčastěji se setkáváme s klienty, jejichž obezita souvisí se špatnou funkcí štítné žlázy, u žen s poruchami produkce pohlavního hormonu estrogenu, respektive s klienty, jejichž obezita je projevem nežádoucího vedlejšího účinku podávaných farmak (psychiatrické léky, antikoncepce, kortikoidy a další).

„Jojo“ efekt a metabolický syndrom

Především je třeba si vyjasnit, co se rozumí souslovím jojo efekt. Zpravidla se ho používá k označení stavu rychlého přibrání hmotnosti po její předchozí redukci. Správně se pak doporučuje, že je potřeba dát organismu dostatečný čas, aby si na novou, sníženou hmotnost “zvykl“ , stejně jako se zcela chybně deklaruje, že vzniká tam, „kde byl úbytek hmotnosti příliš rychlý“. Ve skutečnosti je situace komplikovanější. Rychlost redukce nemá se vznikem jojo efektu nic společného, stejně jako platí, že nejvíce si klienti škodí, když po dosažení kýžené hmotnosti začnou den ze dne jíst jako před redukcí. Skutečným problémem není ani tak opětovné nabrání kilogramové hmotnosti jako skutečnost, že si v situaci náhlého „nadbytku“ po periodě „krutého nedostatku“ organismus po prodělané dietě přednostně vytvoří další tukové buňky, místo toho, aby si nejprve doplnil ochablou svalovinu, neboť redukci vnímá jako hladomor, který se může kdykoliv opakovat a je třeba mu čelit vytvářením rezervní energetické zásoby-tedy tukové tkáně. Touto cestou se neustále zhoršuje poměr „libové“ tkáně (svalů) k tukové, se všemi neblahými důsledky pro organismus. To jsou klienti, kteří mají při proměření na impedanční váze ta hrůzostrašná procenta tukové tkáně v organismu, velmi často hrubě přes 40 %.

Skutečným problémem tzv. moderní doby, který má evidentní kauzální souvislost s tím co a jak jíme, je pak metabolický syndrom, jehož součástí je tzv. inzulinová rezistence, při které jde o to, že tkáně lidského organismu vykazují stále nižší citlivost k vlastnímu inzulínu. Představa dnešní medicíny, že jde o „genetickou náchylnost“ je úsměvná a v příkrém rozporu s tím, co její protagonisté sami zhusta tvrdí, když zcela správně deklarují: V léčbě metabolického syndromu je prioritní nefarmakologický přístup, tedy redukce tělesné hmotnosti a nastolení správné životosprávy. To samé platí pro léčbu vysokého cholesterolu farmaky ze skupiny statinů, jejichž nasazení musí vždy a bez výjimky předcházet pokus o prosazení dietních opatření, redukci hmotnosti a zásadní změnu životosprávy.

Dovolte citaci z učebnice prof. Šonky zabývající se problémem obezity: „Familiární výskyt obezity je zaviněn nejčastěji rodinnými zlozvyky spíše než skutečnou dědičnou poruchou“.

Zákon o zachování energie aneb Bez jídla obezita vzniknout nemůže

Tak jako všude, i v lidském organismu platí, že nepřibereme, pokud příjem energie bude v rovnováze s jejím výdejem. Energie se tedy ani zde neztrácí a je tedy nanejvýš logické, že se musíme starat nejen o příjem, ale také výdej, inými slovy kontrolovat nejen to, co a kolik toho jíme, ale také se starat o to, kolik toho vydáme.

V praxi to znamená:

• Zavést do svého programu pravidelnou fyzickou aerobní aktivitu, tedy nejméně 2 x týdně se musíme programově zapotit a zadýchat (plavání, běh, běžky, kolo, aerobic, atp). Sjezdové lyžování, golf, jóga ani šachy ke zvýšení energetického výdeje nepřispívají.
• Trvale se vystříhat energeticky bohatých látek, které jsou v dnešní době organismu většinou úplně k ničemu, pokud mu vysloveně neškodí (rychlé cukry, živočišné produkty všeho druhu, kravské mléko a produkty z něj, alkohol).
• Naučit se jíst pravidelně 4 x denně, s minimem jídla na noc
• Navyknout si jíst poloviční dávky jídel oproti stavu před redukcí.
• Uvědomit si, že potraviny, které jsou předmětem masivních reklamních kampaní, jsou obvykle zdraví nejméně prospěšné.

Několik praktických rad pro období po redukci tělesné hmotnosti

• Kupte si odšťavňovač a připravujte si 1x denně zdravý přírodní džus z ovoce a zeleniny.
• Všechny potraviny si kupujte v BIO kvalitě.
• Naučte se číst obaly a příbalové informace, abyste věděli, co kupujete a jíte !
• Maso z teplokrevných zvířat a produkty z něj přestaňte jíst úplně nebo důsledně aplikujte radu našich babiček: Masa jen málo a pouze v neděli. Maso nahraďte sójou a rybami.
• Z jídelníčku zcela eliminujte rychlé cukry a produkty doslazované cukrem nebo umělými sladidly. Pokud už musíte, slaďte medem.
• Omezte konzumaci kravského mléka a produktů z něj.
• Omezte spotřebu tučných sýrů, másla a vyhněte se na hony všemu, co obsahuje hydrogenované (ztužené) tuky, ať už výrobci na obalu slibují cokoliv (margaríny, rostlinné tuky, atd). Naučte se pravidelně používat kvalitní „panenské“ oleje (získané z prvního lisování za studena) a ty mezi sebou střídejte (olivový, řepkový, ořechový, atd).
• Zcela opusťte nejškodlivější formy tepelné úpravy jídel (smažení, pečení, grilování). Upřednostněte vaření v páře a marinování.
• Konzumujte pravidelně vlákninu, naklíčená semena a různé druhy nesolených ořechů.
• Dávejte přednost zásadotvorným potravinám (rakovině se daří v kyselém prostředí!)-fíky, fazole, špenát, rozinky, mrkev, okurka, saláty, pohanka, ananas, grapefruit, broskve, hroznové víno, melouny, kokos, sója, meruňky, červená řepa, většina druhů ořechů, datle, brambory, kapusta, hodně zralé banány, atd.
• Doplňky stravy již není třeba užívat, pokud je vaše stravování zdravé a vyvážené. Jako univerzální zdroj omega kyselin poslouží čerstvé ryby a panenské rostlinné oleje (střídat!). Jako sladidlo poslouží med nebo třtinový cukr.
• Z alkoholických nápojů lze tolerovat v rozumné míře pouze víno (resveratrol), pokud jsme při jeho konzumaci schopni dodržet zásady „zdravého pití“: U mužů maximálně 4 dcl za den, u žen 2 dcl, vždy zásadně s jídlem. Víno musí být ušlechtilé, kvalitní…Krabicové víno neřadíme mezi doporučované odrůdy...
• Kouření cigaret nedává valnější smysl, stejně jako pití kávy, i když nějakou neřest člověk mít musí.
• Naučte se pozitivně myslet a ztotožněte se s pravdou pravdoucí: Hřbitovy jsou plné nenahraditelných lidí.

Nutriční profil a nutriterapie

1. Dlouhodobé závažné chyby ve stravování, které vedou-mimo jiné-ke vzniku nadváhy či obezity, dokážou v organismu napáchat daleko více škod, než kolik jsme ochotni si připustit a které klasická medicína obvykle řeší předpisem prášků, místo nápravou stravovacích návyků.
2. Pokud dokážeme účinně, rychle a zdravě redukovat tělesnou hmotnost za použití bílkovinné diety, pak tím nevědomky dokazujeme, jakou moc má prostá potravina (proteinové jídlo není ničím jiným než potravinou...). Odtud už je jen krůček do světa léčby stravou, tedy nutriterapie a nutriprevence.